Půjdem spolu do Betléma

V únoru jsme se vypravili do Betléma.

Půjdem spolu do Betléma...

Betlém (hebr. Bejt lechem בֵּית לֶחֶם, arab. بيت لحم) je jakožto místo Ježíšova narození samozřejmě tradičním křesťanským poutním místem. Je zmiňován v Matoušově evangeliu: "Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě..." (Mt 2:1). Je však také zmiňován v Tóře -  pod jedním ze svých dalších jmen Efrata - coby židovské poutní místo v souvislosti s hrobem Jákobovy milované manželky Ráchel:

וַאֲֽנִ֣י בְּבֹאִ֣י מִפַּדָּן מֵתָה עָלַ֙י רָחֵ֜ל בְּאֶ֤רֶץ כְּנַ֙עַן֙ בַּדֶּ֔רֶךְ בְּע֥וֹד כִּבְרַת־אֶ֖רֶץ לָבֹ֣א אֶפְרָתָה וָֽאֶקְבְּרֶ֤הָ שָּׁם֘ בְּדֶ֣רֶךְ אֶפְרָ֔ת הִ֖וא בֵּ֥ית לָֽחֶם

"Když jsem přicházel z rovin aramských, zemřela mi před očima Ráchel; bylo to v kenaanské zemi na cestě nedaleko Efraty a pochoval jsem ji tam u cesty do Efraty, to je do Betléma." (Gn 48:7)

Betlém má za sebou poměrně pohnutou historii střídání cizích vojsk, která opakovaně dobývala město - ať už to byli Římané (132-135), muslimové (637), křižáci (1099), nebo znovu muslimové (1187), kteří si ho podrželi až do konce 1. světové války (1918), kdy byl Betlém začleněn do Britského mandátu Palestina.

Podle plánu OSN na rozdělení Svaté země měl být Betlém součástí jeruzalémské zóny pod mezinárodní správou. Ovšem po založení Státu Izrael a okamžitém vypuknutí války o nezávislost do Betléma uprchlo velké množství Arabů z území obsazených Izraelem, což navždy změnilo podobu města z převážně křesťanského na arabské, a tento ráz si uchoval Betlém dodnes. Vztah muslimů a křeťanů ve městě je prý dobrý, žijí zde pochopitelně také arabští křesťané a palestinská samospráva využívá křesťanskou menšinu jako zprostředkovatele jednání se západními státy o budoucím palestinském státu.

Do Betléma jsme se vypravili začátkem února, kdy sice už začínaly kvést mandlovníky jako ohlášení jara, ale kdy ještě nesl stopy po oslavách Vánoc, tedy období, které je víc než s čímkoli jiným na světě spojeno právě s Betlémem, ačkoli Marie pravděpodobně porodila Jehošuu v létě a oslavy Vánoc v zimě jsou jen součástí pochopitelné církevní strategie dát věřícím uprostřed dlouhé zimy důvod k zamyšlení, ale i radosti.

betlémský mandlovník

 Vánoce v Betlémě

Hlavním cílem poutníků je chrám Narození Páně, poměrně skromně vyhlížející kostel, jenž nechala postavit na místě Ježíšova narození ve 4. století sv. Helena. Chrám Narození Páně má starší část, jež opravdu působí tak trochu, jako byste vstupovali přes chlév do chrámu, a novější, moderní část.

 bazilika Narození Páně - vstup
 

bazilika Narození Páně - vstup
 

bazilika Narození Páně - původní mozaiková podlaha

Místo Ježíšova narození se nachází v podzemí baziliky a je označeno betlémskou hvězdou. Už sama lokalizace v podzemí přiměje člověka k zamyšlení, zda jde o přesné místo a bazilika po zničení v 6. století změnila podobu a byla navrstvena o jedno patro, anebo je to místo předpokládané podobně jako označení místa Ježíšova i Mariina hrobu, jejichž přesná lokalizace zůstane navždy zastřena oparem tajemství a také předmětem půtek jednotlivých křesťanských denominací.

betlémská hvězda - místo Ježíšova narození

Motiv betlémské hvězdy se pak opakuje ještě v nové kapli náležející ke komplexu baziliky Narození Páně, který svou lokalizaci v Izraeli nezapře už kvůli přítomnosti palem a stále obsypaných pomerančovníků.

bazilika Narození Páně - nová kaple

 bazilika Narození Páně - Peťa, Věrka, Tom, já  a pomerančovník

Nedalo baziliky Narození Páně, na místě, kde Marie poprvé kojila Ježíška a kde jí ukáplo na podlahu mateřské mléko, byl postaven nádherně jednoduchý kostel zv. Mléčná jeskyně.

Mléčná jeskyně
 

 Mléčná jeskyně - svěcenka

S výjimkou mimořádně vlezlých a prolhaných arabských taxikářů, kteří považují každého turistu za blbého a bohatého Zápaďáka a kteří si myslí, že bílý Evropan neujde kilometr pěšky, aniž by zatoužil po jejich službách, k nám byli místní  lidé velice milí, obvzlášť prodejci falafelu a policisté.
 

malí Betlémané

  

staří Betlémané

Většinou jsou tu obě strany skálopevně přesvědčeny, že Češi stojí v arabsko-izraelském konfliktu na jejich straně, takže se chovají mile ti i oni. Ovšem, jak mírumilovní jsou Izraelci a Palestinci  k sobě navzájem, je v Betlémě víc než zřetelné. 
 

mír - שָׁלוֹם – سلام

Pátý - kombinovaný - izraelský kvíz zní: Kolik betlémských hvězd jste napočítali? Jakou barvu má mír? Kdo je autorem mírové holubice?